Prijezd do domu byl ve znameni strachu co bude. Co to bude za lidi, co za dum, jak bude exteacher varit a tak... No dum na prvni pohled vypada sesle. Pozdeji ale zjistuji, ze to je mistni standard, dalo by se rict mistni architektura. Ono je to nano tim, ze domy jsou ze dreva bez jakekoliv tepelne izolace. Okna jednoducha bez tesneni,... A tak... Srovnatelne to je s nasdima chatama - v trochu vetsim vydani. Kolem domu je celkem jungle. Neco jako kdyz muj deda zahradnicil. Strasny kvantum vsech moznych druhu, ale esteticke pojeti za 0 bodu.
Ve dverich se objevuje babca. No zjevem si muj obdiv neziskala. Takova celkem stara (nevim - 70?). Ohnuta v predklonu cca 90° (a problemy se zadama) a prdel tak na dva hektary... Tvari se privetive, ale moc ji neni rozumet... Uvidime zda s to bude zlepsovat...
Pokoj dostavam dle ocekavani samostatny. Je v prvnim patre nad garazi. Pusobi trochu jako vetesnictvi, ale prezit se tu asi bude dat. Postel je trocgu moc mekka, ale to zvladnu.
Mam dokonce vlastni koupelnu... Lec prakticky nepouzitelnou... Voda v ni tece velmi skromne a navic ze sprchy pripevnene ke zdi. Jinymi slovy, mohu na sebe nechat tect maly curek... Umyt se V tom je ponekud obtizne. Umyvadlo obsahuje genialni vynalez - z jedne strany je kohoutek se studenou a z druhe strany kohoutek s teplou vodou. Namichat se to da zrejme pouze napustenim do miniumyvadla.... (nutno priznat, ze babicka mivala doma stejny patent). Ne, tady nebudu najdu si lepsi koupelnu - jednu pouzitelnou jsem behem exkurze videl... A vypreparoval jsem z vykladu I slova "share", "with" a "Kevin". Myslim, ze na vic netreba se ptat...
Vybalim tak pulku veci a jdu na zdvorilostni pokec. Moc mi to nejde, ale nejaka anglicka slova dam (priblicne v ceskem slovosledu) dohromady. No a jde se spat... Po 40 hodinach cesty a po cca 50 hodinach bez spanku je to rozhodne potreba.
Prvnich par noci zvladam tak 14-16 hodin spanku za noc. Cely prvni tyden jsem uz odpoledne celkem ospaly... Hrdinska predstava, ze si rezim bez problemu otocim uz prvni noc bere povazlive zasve... Ale nic dramatickeho to neni...
Pozdeji zjistuji nejake dalsi veci. Dum ma na druhe strane o hodne hezci vyhled - Novozelandany velmi ceneny - sousedni (a v podstate ekvivalentni) pozemek se nedavno prodal za cca 1,7M NZ$. Vyhled je predevsim na more (Nelson Bay) a na mistni mestskou plaz. Celkem nechapu proc, ale na vanoce se na ni sjizdeji lidi z celeho NZ (odhadem ps 50000 lidi).
Babca vari celkem dobre. Je to dost nezvykle, ale zpravidla dobre (podarilo se mi vysvetlit, ze nejim ryby a vnitrnosti) a babka spravne usoudila, ze jsem zmlsanej. Je vstricna a dava si pozor... Prilohy patla divne, ale da se z toho vytezit to dobre a zbytek beztrestne vynechat.
Mezi rozhodne zajimave zazitky patri mistni oblibene masove kolace. Urvanej z toho nejsem, ale je to zajimave... Tez ochutnavka sladkych brambor (opravdu sladkych - ne udelanych na sladko) je zvlastni.
Zatim vse celkem OK (i pokud se to tak nekomu nemuselo zdat). Prvni skutecne vydeseni prichazi po prozkoumani utrob skrini (snidane je formou samoobsluhy - jsem tu za clena domacnosti). Zjistuji, ze babca ma celkem zasadni problem s poradkem. Obsah skrini je pro silnejsi povahy... Nasilazovane hromady potravin ryznych dob expirace a v ruznych fazich rozkladu ve me nebudi duveru. Od te doby si davam vetsi pozor na to co jim. Nejen s ohledem na to co mi chutna, ale i s ohledem na to z ceho a jak to mohlo byt pripraveno. Jeste nevim zda to budu resit nejakym radikalnejsim zpusobem.
